Už vás nějaký film, nebo jen jediná jeho scéna, vzrušoval natolik, že to bylo jako balancovat za tmy v otevřeném okně v pátém patře, nebo líbat svou první lásku a dělat, že to není nic nového? Právě u necelých tří minut Imaginárních lásek na včerejší premiéře se mi rozklepala kolena (a hlavní podíl na tom má The Knife, pohled Monii Chokri nebo Niels Schneider prostříhaný kresbami Jeana Cocteaua (?)). To je vlastně jedno.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Přidat komentář